Manželé Roztočilovi nám během komentované prohlídky výstavy Dějiny se mají vyprávět jako příběh přiblíží vlastní umělecké postupy, východiska a zdroje inspirace. Rádi se s vámi potkáme při čtvrteční komentované prohlídce 31. 10. 2024 v 18:00, která nám opět pomůže rozšířit si obzory a obohatí nás o nové autentické pohledy na uměleckou tvorbu a umění.
Manželé Roztočilovi jsou sochaři, přičemž se oba pohybují na opačných pólech výrazového spektra. Magdalena (*1989, Boskovice) vychází z tradičních forem. Modeluje kompozice vycházející z lidské postavy, především z hlavy a figury. Pracuje s odkazy a citacemi na organickou podstatu lidské matérie, tělesností a záměrnou proměnlivou proporcionalitou. Její záběr je však mnohem širší, věnuje se soše, prostorovým instalacím a plastikám ve veřejném prostoru. Vytváří ale také malby, kresby a skleněné mozaiky. Přes své původní zaměření na malbu vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze v sochařském ateliéru Jaroslava Róny. V ateliéru u Kryštofa Kintery na Vysoké škole uměleckoprůmyslové absolvovala stáž.
Jakub Roztočil (*1979) vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateléru u Aleše Veselého. Umělec, jak sám o sobě říká, je sochařem, který však prostřednictvím vlastní „sochy“ maluje (generuje) obrazy. Jakýmsi prodlouženým autorským sochařsko-robotickým štětcem vytváří abstraktní kompozice vrstvených a rozpíjejících se barev v tenké vodní vrstvě na přesně adjustovaná vodorovně instalovaná plátna. Pracuje a především zkoumá možnosti jak techniky samotné, tak materiálu. Jde o tichou konfrontaci mezi konkrétními sošnými pracemi s širokým potenciálem vyprávět příběhy a tichou až kontemplativní polohou v plochách.
Manželé Roztočilovi nám během komentované prohlídky výstavy Dějiny se mají vyprávět jako příběh přiblíží vlastní umělecké postupy, východiska a zdroje inspirace. Rádi se s vámi potkáme při čtvrteční komentované prohlídce 31. 10. 2024 v 18:00, která nám opět pomůže rozšířit si obzory a obohatí nás o nové autentické pohledy na uměleckou tvorbu a umění.
Manželé Roztočilovi jsou sochaři, přičemž se oba pohybují na opačných pólech výrazového spektra. Magdalena (*1989, Boskovice) vychází z tradičních forem. Modeluje kompozice vycházející z lidské postavy, především z hlavy a figury. Pracuje s odkazy a citacemi na organickou podstatu lidské matérie, tělesností a záměrnou proměnlivou proporcionalitou. Její záběr je však mnohem širší, věnuje se soše, prostorovým instalacím a plastikám ve veřejném prostoru. Vytváří ale také malby, kresby a skleněné mozaiky. Přes své původní zaměření na malbu vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze v sochařském ateliéru Jaroslava Róny. V ateliéru u Kryštofa Kintery na Vysoké škole uměleckoprůmyslové absolvovala stáž.
Jakub Roztočil (*1979) vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateléru u Aleše Veselého. Umělec, jak sám o sobě říká, je sochařem, který však prostřednictvím vlastní „sochy“ maluje (generuje) obrazy. Jakýmsi prodlouženým autorským sochařsko-robotickým štětcem vytváří abstraktní kompozice vrstvených a rozpíjejících se barev v tenké vodní vrstvě na přesně adjustovaná vodorovně instalovaná plátna. Pracuje a především zkoumá možnosti jak techniky samotné, tak materiálu. Jde o tichou konfrontaci mezi konkrétními sošnými pracemi s širokým potenciálem vyprávět příběhy a tichou až kontemplativní polohou v plochách.