Dnes se ale budeme bavit hlavně o kostelu. Ostatně, staveb, které by prestižní kanadský časopis Azure zařadil mezi ty nejlepší na světě u nás moc není. Kostel v Sazovicích je ale na takovém seznamu plným právem. Nejen díky svým architektonickým kvalitám, ale také kvůli faktu, že se na něj místní načekali více než 80 let. Od roku 1935, kdy se tu poprvé začalo uvažovat o kostelu zasvěceném patronu obce, místním do stavby vstupovaly války, okupace, socialismus i divoká devadesátá. Vypadá to ale, že se čekání vyplatilo.
Novostavbu kostela, dokončenou v roce 2017, pro Sazovice navrhl Marek Jan Štěpán. Nenavrhl jen kostel, ale spíš areál s venkovním parterem a prostor pro setkávání a společenské akce celé obce.
Přestože kostel je svou hmotou objemným tělesem, které využívá svažitosti místního terénu, při průjezdu obcí působí vcelku nenápadně. Možná byste mohli projet kolem a ani byste si ho nevšimli. Byla by to ale velká škoda. Kostel v Sazovicích je totiž na první pohled příjemnou stavbou. Je navržen jako svitek papíru, který se odvíjí od svého středu. Namísto oken se ze svitku odlupují jemné proužky, které dovnitř pouští denní světlo v mnoha podobách.
Jak už to tak bývá, jednoduchost může být velmi rafinovaným prvkem. Kostel, který vychází z tvarů tradiční rotundy, ukrývá ostatky sv. Václava, převezené sem ze Svatováclavské kaple pražské katedrály. Na spojnici pražské kaple se sazovickým obětním stolem, kde jsou uloženy ostatky světce, byste našli jediné okno v celém presbytáři. Podle architekta Štěpána to je spíš náhoda, která potrvrzuje magii tohoto místa.
Vstoupíte - li do kostela, máte dojem, že jste se ocitli v obrovských dlaních, které se kolem vás jemně semknou. Cítíte se chráněni a v závětří, zároveň ale volní a svobodní. Kostel svou jednoduchostí působí křehce a odlehčeně, přestože si jeho hmotu uvědomujete všude kolem.
Sazovický kostel dostal právem řadu architektonických ocenění. Jestli ho chcete vidět na vlastní oči, vypravte se sem městskou z centra Zlína a naplánujte si taky zastávku na Koupališti Sazovice nebo projížďku v nedalekém Cykloparku Mysločovice. Uvidíte, že život v malých Sazovicích umí být často bohatější, než ten městský.
Akce je realizována v rámci projektu Objevujeme Zlínsko a Luhačovicko za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.
Nádherné staré roubenky, valašské měšťanské domy, stará radnice s muzeem, unikátní Červený dům i první secese v Česku. Co stojí za vidění ve Valašských Kloboukách?
Ikonickou stavbou Luhačovic je Jurkovičův dům, který stojí uprostřed lázeňského náměstí. Jak to vypadá uvnitř se dozvíte v novém blogu.
Pokud si ulítáváš na pravých úhlech. Opěrný systém, barevné vitráže, železobetonový skelet a město u nohou. Magické místo.
Udělejte si víkend ve Zlíně. Poznejte město s cihlovou továrnu v samém srdci, udělejte si piknik v parku nebo se projeďte páternosterem na vyhlídku. Co dělat ve Zlíně?
Pokud fandíte oranžovým barvám. Baťovské bydlení má neuvěřitelné genius loci. Přijeďte ho zažít sami. Začínáme v Infopointu!
14|15 Baťův institut, to jsou bývalé tovární haly předělané na knihovnu, galerii, muzeum, kavárnu a design shop. Právě tady byste měli začít při objevování Zlína.
Pokud chceš zažít secesi i recesi Vůbec první secesní stavba v Česku a další perly Huberta Gessnera. A taky Valašsko v plné kráse.
Start a cíl: Uherský Brod | 2,3 Km | 2 h | Projděte se starým židovským hřbitovem, nahlédněte do bývalého sídla židovské obce. Židovské památky Uherského Brodu vám odhalí svá tajemství.
Pokud chceš plavat historií. Do Zlína k Baťovi, do Gottwaldova pro socík a zase zpátky. Zlínský architektonický manuál.
Pokud nechcete být na Zlín sami. Živý Zlín je komunita lidí, která dělá skvělé věci. V zámku, v Sadu Svobody, všude možně. Přidejte se.
Luhačovice vydaly nového průvodce po architektuře se názvem Tady pramení architektura. Objevte s ním architekturu Luhačovic a udělejte si krásný výlet.
Kostel z malé vesničky u Zlína patří 10 nejlepších staveb světa. Nechtěli byste ho vidět?