Rozhovor vedla Eva Gartnerová, ředitelka Komunikační agentury FMK UTB, kterou baví kreativní průmysly, design a umění
Podchod u autobusového nádraží ve Zlíně
Na začátek se rozehřejeme a zkusíme našim čtenářům přiblížit svět pouliční tvorby. Jak vnímáš rozdíl mezi graffiti, street artem a uměním ve veřejném prostoru a co vlastně je/byla tvoje oblast?
Graffiti vychází z písma či tagu /podpis tvůrce/, postupem času se začaly nabalovat další prvky, které asi můžeme nazývat street artem. Přijde mi zbytečné to takhle kategorizovat. Záleží na každém, jaký si zvolí přístup. Můžeš dělat šablony, lepit plakáty, malovat vlaky, ale všechny spojuje touha po dobroužství. Tvořit ve veřejném prostoru a přizpůsobit si své okolí svému názoru a vkusu, bez ohledu na souhlas společnosti = svoboda. V tom vnímám největší rozdíl mezi „oficiálním uměním“ ve veřejném prostoru. Jež vzniká organizovaně na objednávku oproti streeta artu, které se objevuje živelně tzv. odspodu.
Mé začátky sahají ke konci 90. let, prošel jsem si od klasického pouličního graffiti /tagy, rychlá stříbra/ přes vlakové šílenství po experimentální polohy abstrahování písma až k legální muralové tvorbě u které jsem skončil.
NoNeck: "Tvořit ve veřejném prostoru a přizpůsobit si své okolí svému názoru a vkusu, bez ohledu na souhlas společnosti = svoboda."
Jakou roli má podle tebe street art nebo graffiti? Co všechno může ovlivnit/ sdělit/ rozvíjet? Jak k tomu přistupují města v ČR?
Dokáže přitáhnout pozornost a upozornit na zanedbané části měst, či je revitalizovat tak, aby lidé ztratili ostych se v dané lokalitě pohybovat. Velmi zvládnutou organizaci mělo město Cheb, kde galerie GAVU organizovala každoroční street art festival (Graffiti boom), na kterém se vystřídala řada předních českých street artistů. V rámci této akce vzniklo mnoho muralů. Přijde mi to jako logické spojení: aby tyto aktivity měla na starost výtvarná instituce, která má kurátorské a organizační schopnosti podobné akce zaštítit. Spousta dalších festivalů je v rukou spolků a občanských společností, zaštítěna a dotována městy. Můžeme jmenovat např. Streetart festival Olomouc, United Colours Ostrava, Mural Cejl Brno.
Street art a graffiti – kdy je to obohacení veřejného prostoru a kdy další vizuální SMOG?
Věřím, že každý element pouliční tvorby má ve městě své místo, ať se jedná o mural či graffiti tag.
NoNeck: "Zájem o street art upadá. Zůstalo pár posledních mohykánů, kteří to myslí vážně."
Některá města, jako například Lodz v Polsku, na street artu staví i část turismu a lákají na tzv. muraly (velkoplošné malby na stěny ve veřejném prostoru) lidi z celé Evropy. Jak je to se street artem ve Zlíně, jak to vnímáš?
Bohužel, Zlín nikdy nebyl vhodným místem pro street art díky své modernistické podobě. Chybí zde zázemí staré výstvaby jako je v Polsku a dalších historických městech. Proto zde nebyla nikdy velká komunita, která by se tomu věnovala. Momentálně cítím velký útlum, kdy zájem o street art opadá. Zůstalo pár posledních mohykánů, kteří to myslí vážné. Čest jejich vášni.
NoNeck: "Zlín nikdy nebyl vhodným místem pro street art, kvůli své modernistické podobě. Chybí tu zázemí staré výstavby, jaké je v Polsku nebo větších městech."
Ve Zlíně najdeme asi nejznámější graffiti, která se pravidelně obmněňují v podchodu u nádraží, dokázal bys dát ještě další tipy na místa, kam se vydat za touto formou ve veřejném prostoru Zlína?
Nikam, většina zón umřela, díky nové vystabě či revitalizaci okolí. Jak se město proměňuje a kultivuje, ubývá míst vhodných pro street art a graffiti. Přeci to byl vždy protest proti neutěšenosti města.
Ke konci 90. let vyčlenilo město několik legálních zdí jako odpověď na masivní tvorbu ilegálního graffiti. Postupem času se plochy staly nevhodnými. Zůstalo pár posledních zón, a to Podmost, 16tka na Jižních svazích a zmíněný podchod u autobusového nádraží. Samostatnou kapitolou jsou plochy vyčleněné soukromníky, těch je po Zlíně roztroušených několik. Nejznámější je ulička za fotbalovým stadionem na Cigánově. Na veřejných plochách může tvořit kdo chce. Nepsaným pravidlem je, aby se kompletně překryla původní tvorba. Kdo si domluví soukromou plochu, tak si ji drží pro sebe a své přátele. Určitě bych ale našel pár ploch, které by si zasloužily revitalizovat.
NoNeck: "Ve Zlíně je nejznámější ulička za fotbalovým stadionem na Cigánově, patří k plochám vyčleněným pro street art soukromníky."
Pocházíš ze Zlína a rád se sem vracíš, dlouhodobě ale žiješ v zahraničí. Máš někde některé své dílo, na které jsi fakt pyšný? Setkal ses někdy se zakázkou, kdy jsi za svou tvorbu dostal i honorář?
Největší stopa byla zanechána v Indonésii, kde jsem strávil skoro 3 roky, a to konkrétně v Jogjakartě na Jávě. První rok byl ve znamení ryzí tvorby. Město má výborné podmínky pro malování na ulici, a to díky toleranci místních či chaotickému uspořádní města s množstvím nevyužitých ploch. Také má velkou a pestrou graffiti scénu.
Jednu dobu mě živily i různé malby klubů, hospod a fasád. Postupem času jsem pomalu přešel ke grafickému designu, který mě živí dodnes.
NoNeck: "Město Jogjakarta na Jávě, kde jsem žil, má výborné podmínky pro malování na ulici, a to díky toleranci místních či chaotickému uspořádní města s množstvím nevyužitých ploch."
Dočetla jsem se, že už existuje spousta nových metod a nástrojů, kdy graffiti a jejich barvy mají třeba schopnost čištění ovzduší apod. Jaké další trendy nebo novinky tě v poslední době zaujaly? A dá se streetartem opravdu ovlivňovat životní prostředí?
Ano, k horšímu. Co si budeme nalhávat, spotřeba sprejů je enormní. Většina skončí v komunálním odpadu a jelikož se jedná o znečištěný materiál, nelze ho dále recyklovat. Takže jakékoliv blbosti, že to čistí vzduch nebo jsou plněné něčím neškodným je pouhé odvádění pozornosti a marketingový balast. Proto jsem vždy preferoval klasické nátěrové hmoty a spreje používal okrajově.
NoNeck: "Jednu dobu mě živily i různé malby klubů, hospod a fasád. Postupem času jsem pomalu přešel ke grafickému designu, který mě živí dodnes."
Co bys v rámci tohoto tématu přál městu Zlín?
Aby více využívala těchto levných postupů k oživení zákoutí Zlína. Veřejnost a komunita by to jistě uvítala.
NoNeckova díla ať už ta street artová nebo ateliérová můžete stále najít na některých místech ve Zlíně i ve světě, pokud vás doma uzamknul lockdown, můžete se na jeho věci podívat na webu NoNeck.cz
-------------------------------------------------------------------------------------------
Pro Zlínsko a Luhačovicko připravila
Kulturní a kreativní průmysly mě baví a provází na každodenní bázi. Když ne v rámci volného času, tak v rámci svého působení na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Tam mám krásnou náplň práce, kde můžu supervizovat vznik nových kulturních událostí a pohybovat se mezi skvělými a inspirativními kreativci a designéry.
Jak a kdy se můžete podívat do Baťovy vily? Kde ji najdete a co se uvnitř pořádá? Poznejte vilu továrníka Tomáše Bati, která stojí jen kousek od baťovské továrny ve Zlíně.
Pokud fandíte oranžovým barvám. Baťovské bydlení má neuvěřitelné genius loci. Přijeďte ho zažít sami. Začínáme v Infopointu!
Hledáte tip na výlet z dětmi? Rozhodně zkuste Zoo Lešná, ale schovejte si dost sil i na zámek Lešná. Nádherné místo plné pokladů a tajemství.
Kabinet Dušana Jurkoviče, skvěle zpracované výstavy a výborné publikace. To je ve zkratce Muzeum luhačovického Zálesí v Luhačovicích. Stojí za to!
Pokud chceš vědět, jak vznikají filmy. Čtyři patra filmové historie. Týrlová, Zeman, Klos, Pinkava. Ale taky mladá animace a skvělé kafe.
Zlínský streetartista, který o sobě prohlašuje, že už streetartistou v důchodu. Pendluje mezi Zlínem a Indonésií, jeho odkaz ve veřejném prostoru je na obou stranách zeměkoule nepřehlédnutelný.
Pokud chcete opravdu znát historii regionu. Legendární učitel národů a nalívárna plná informací o regionu. JAKUB v Uherském Brodě.
Tentokrát to nebude žádný turistický cíl. Povídali jsme si s Pepou Michálkem. Ředitelem hotelu, frontmanem kapely a tátou v jedné osobě.
Místo, kam rozhodně musíte zajít. Pečlivě připravený a krásný Kabinet Dušana Jurkoviče je tu i pro děti.
Gabra a Málinka. Pamatujete si ty dvě nezbedné cérky z nějaké valašské vesnice? Pojďte se s námi vydat za jejich osudy přímo do Štítné, kde spolu u Járku vyrostly.