Sidonie neboli Sidonka, je osada zastrčená pod křídly Bílých Karpat až tam, kde se Morava přelévá na Slovensko. Přes Brumov - Bylnici a Svatý Štěpán se dostanete k nenápadné odbočce, která vás do téhle staré sklářské osady přivede. Co je tu k vidění? Jedinečná kolonie sklářských domků, pece na chleba, kolorit karpatských vesnic a nádherná příroda.
Tady s Sidonii se snad ani nezamyká. Drobné domky, ve kterých kdysi žili skláři, tu stojí namačkané na sebe, mezi nimi vznikají drobná náměstíčka, která celé Sidonii dodávají zvláštní vzhled pohádkové vesničky. Na jedné straně potoka jste v Čechách, na druhé už na Slovensku.
Uprostřed kamenitých strání nebyl život nikdy jednoduchý. Když tu v 18. století založil uherský šlechtic Jan Baptista Illesházi sklárnu, bylo všude stejně daleko jako dnes. Skláři, kteří sem přišli z celých Čech i Moravy vyklučili lesy v nehostinném údolí a kolem potoka si postavili dřevěné domky. Jejich život se řídil tím, kdy se v hutích tavilo sklo. Po celém dlouhém údolí se táhly sklářské domky, říkalo se tu v Rajčurně, v Chaloupkách a na Kopanicích. Ty už byly schované na samém konci, tam, kde se začínají zvedat kopce a zelenat hluboké lesy.
Mezi domky stály pece na chleba, hospodyně v nich pekly každý týden, a dodnes se občas najde taková, která tu ještě péct umí. Těsto se zadělává ve vaně a trvá mnoho hodin, než je chleba hotový. Do dnešních dob se tu takových pecí dochovalo devět. Schválně, jestli je na skromných dvorečcích a návsích najdete.
Když 20. století ukončilo provoz hutí, zmizel pomalu ze Sidonky i sklářský život. Mladí odešli za prací jinam a Sidonie dodnes pomalu tichne. Místní ale nedají dopustit na ticho a klid, který tu mezi kopci mají. Na zápražích stojí holínky, po potoce plavou kačeny a chundelatí voříšci vás radostně vítají na návsi.
Abyste poznali Sidonii celou, je potřeba ji nejen projít, ale také se na ni podívat z výšky. Hned za Kopanicemi se totiž zvedají karpatské kopce plné jalovcových strání, horských pastvin, drobných studánek, které stráží kapličky a křížky. V létě je to to nejhezčí místo, kam se můžete zatoulat.
Udělejte si výlet do Uherského Brodu - z místní planetární stezky a z digitálního planetária budou nadšené nejenom děti, ale taky dospělí.
Památník Ploština připomíná hrůzné události 2. světové války, které dopadly železnou pěstí na maličkou pasekářskou dědinku vysoko v kopcích. Jaké to tam bylo a je?
Co dělat ve Valašských Kloboukách? Kam na výlet z Valašských Klobouk? Co dělat, když prší? Kam na jídlo a kávu?
Pokud chceš být na chvíli valašský král. Stražní hrad valašského království. Kousek od Brumova-Bylnice. Líp chutná se slivovicí.
Kam vyrazit za rojem zářivých perseid? Na Valašské Klobucko! Světelný smog je tu velmi malý a najdete tu nádherně romantická místa k pozorování hvězd.
Pokud miluješ art, miluješ Zlín. Pecky českého a slovenského výtvarného umění 19. až 21. století v baťovských kulisách. Art!
Na cestě cykloparkem nás čekají technické sjezdy, příjemné stoupání, pár pěkných skoků i 60metrová dřevěná lávka zakroucená mezi stromy. Singletrack, který slibuje velkou porci zábavy.
Třem vesnicím, které se na sebe tisknou tak těsně, jako by je měl někdo přes noc roztrhnout, se neřekne jinak než Závrší. Návojná, Nedašov a Nedašova Lhota leží těsně u hranice se Slovenskem
7 míst, na kterých se nebudete mačkat s lidmi, ale která rozhodně musíte vidět. Bílé Karpaty odkrývají svá tajemství.
Tady se tančí, létá frisbee a cinkají sklenice s pivem a vínem. To je Park desetiletí v ČR.
Region Valašsko je neodmyslitelně spjat se zemědělskou činností. Člověk po staletí utvářel krajinu tím, že v ní hospodařil.
Drobné domky, ve kterých kdysi žili skláři, tu stojí namačkané na sebe, mezi nimi vznikají drobná náměstíčka, která celé Sidonii dodávají zvláštní vzhled pohádkové vesničky.
