Okruh šesti dědin

Mezi Vizovickými vrchy a Bílými Karpaty najdeme vesnici Újezd. Ta je s několika dalšími obcemi součástí tzv. mikroregionu Ploština, jehož název vychází z názvu osady Ploština, která byla vypálena nacisty během druhé světové války. Po válce tu vzniklo pietní místo, které je také součástí Okruhu šesti dědin, na který si dnes vyšlápneme. 

• Start: Újezd
• Cíl: Vlachova Lhota
• Délka trasy: 11 km
• Náročnost: delší procházka vhodná pro turisty nebo odvážné cyklisty s horským kolem, nevhodná pro kočárky
• Mapa: https://mapy.cz/s/cevunadute

V centru Újezdu, odkud vidíme kostel sv. Mikuláše, se nachází malé náměstíčko, které lemují krásné barevné stromy. Je zde k přečtení spousta informací nejen o Okruhu šesti dědin, ale také o samotné vesnici nebo mikroregionu Ploština. A na tomto místě začíná náš výlet. O pár kroků dál procházíme kolem hostince U Maliňáků, odkud volá číšník a zve nás na pivo. My se ale s díky rozloučíme, protože dlouhou cestu máme teprve před sebou. Krátce na to vycházíme z vesnice, a když se otočíme, máme poslední výhled na Újezd.

Kostel sv. Mikuláše v Újezdě

Na okraji cesty míjíme červené šípky, stádo ovcí a taky přístřešek. Prozíravě si necháváme svačinu až k tomu dalšímu. Těsně před ním na malou chvíli odbočíme ze značené zelené trasy (na které se nachází lyžařský vlek) vpravo, a přicházíme k přístřešku z druhé strany. Je to příjemné zákoutí mezi stromy a keři.

Po cestě potkáte hned dva přístřešky, kde si můžete dát sváču. 

Po občerstvení, zahrnující horkou kávu, pokračujeme cestou mezi lesy, ve kterých je k vidění spousta muchomůrek, na jejichž kloboučky sem tam dopadají úzké paprsky slunce. Postupně scházíme z prudšího a prudšího kopce, kde se po chvíli připojuje Vlachovská naučná stezka. V údolí už se na nás směje potůček Sviborka, který stejně jako naše trasa lemuje CHKO Bílé Karpaty. Od rozcestí U Raků jdeme téměř podél potoka až do Vlachovic. 

Nad Vlachovicemi. V těto vesničce mají dodnes funkční sušárny ovoce, bednářství a malé muzeum. 

Záhy po příchodu do Vlachovic odbočujeme vlevo po mostě, který se vyjímá nad řekou Vlárou, a v tu chvíli už se nacházíme na budoucím dně vodního díla Vlachovice. Uvědomujeme si, že všechna následující krásná místa, která během výletu ještě spatříme, budou pravděpodobně za nějaký čas pod vodou. Proto doporučujeme tuto trasu ještě zavčas projít.

Planodíly, místo které se brzy ocitne pod vodní hladinou. 

Naše kroky dále směřují údolím kolem Vláry, přes velkou louku, až k rozcestí Planodíly. Než se vydáme vzhůru k cíli naší cesty, obcházíme stavení, která po zatopení nádrže už také nebudou existovat. Hospodářství doslova hlídají velmi zvědavé lamy, díky kterým nesejdeme ze správné cesty a procházíme mezi domy dál do hlubšího lesa. Opodál se nachází ještě Podelhotský mlýn, který zde stojí už od přelomu 18. a 19. století. Ve spěchu, který je v takovém kopci docela náročný, se ještě kocháme barevnými listy a strmým terénem stoupáme až do Vlachovy Lhoty, kde se už do domů opírá západové sluníčko. Autobus stíháme, a ještě z něj si užíváme krásný výhled, protože ani cesta, po které jedeme, už tady později nebude.

Údolím Vláry vede krásná cesta. 

Kam dál 

Pokud se chcete zastavit ve Vlachovicích, místo odbočení po mostě můžete pokračovat rovně – do centra, kudy tato trasa vede taky. Je tu stále funkční historické bednářství Fryzelka, jsou tu staré sušírny ovoce, ve kterých se dodnes na lésách suší trnky, hrušky a bylinky, najdete tu Malé muzeum Vlachovska a naši oblíbenou farmu Květomluva. Ve Vlachově Lhotě je k navštívení Hasičské muzeum. Je také možné projít jiné části turistické trasy nebo celý „okruh“. Okruh šesti dědin má celkově 26 km.

Kde jíst

• V Újezdu se můžete hned na úvod zastavit na pivo
• Ve Vlachovicích doporučujeme Restauraci Na Mýtě.

Výlet připravila

Aneta Hrbáčková

Aneta ukončuje studium v oboru Řízení volnočasových aktivit na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kterému předcházelo studium sociální pedagogiky. Ráda připravuje volnočasové aktivity pro různé věkové skupiny a momentálně se zabývá osobnostním a sociálním rozvojem. Kromě sociálně pedagogického směru je také fotografkou. Nejraději fotí reportáže, v tomto odvětví nejčastěji svatby, ale také rodiny, přírodu, firemní fotky a Zlín. Pomocí fotografií se snaží předávat přirozené momenty a ukazovat lehkost bytí. Aneta na webu, Aneta na Instagramu.