Tovární haly dostaly nové majitele a novou fasádu, z některých jsou restaurace, stylové kavárny, obchody, galerie, hotely nebo třeba pošta a ze svitovského areálu se stává nová kulturní městská čtvrť, která v Čechách nemá obdoby. Pokud ji chcete poznat, je nejlepší začít v budovách 14 I15 Baťův institut ve které dnes sídlí knihovna, muzeum, galerie i krjaské infocentrum. Nejen, že si můžete prohlédnout citlivě zrekonstruované interiéry, ale také pochopit něco málo z tajemství celého areálu ještě předtím, než se ho vydáte prozkoumat.
Kde jinde také začít s procházkou po baťovském Zlíně než právě v Muzeu Jihovýchodní Moravy. Budova zrekonstruovaná s ohledem na odkaz industriálního impéria Baťovy rodiny totiž přibližuje zlínský naturel v neobvyklé expozici, svým rozsahem a zpracováním jedinečné v celé Evropě. Teprve tady začnete pomalu chápat, proč má Zlín svou vlastní specifickou atmosféru, a jak se stalo, že se z malého valašského městečka stal průmyslový obr s nezaměnitelným architektonickým odkazem.
Expozice Princip Baťa vás zavede do malé obuvnické dílničky 19. století, k počátkům průmyslové výroby v Čechách, k jedinečným nápadům mladého podnikatele a jeho spolupracovníků, k cestám po světě, k odvážným manažerským rozhodnutím i unikátnímu městu, které díky tomu všemu vzniklo.
Obuvnické muzeum kdysi zabíralo několik málo místností bývalé vrátnice svitovského areálu, dnes stovky bot ve velkorysých prezentacích otevírají vstup do nové expozice. Od maličkých bot čínských žen přes zvláštnosti, jakými jsou repliky bot, které kdysi obouval pravěký člověk Ötzi, až po gigantické tenisky basketbalisty Shaquilla O´Nealla v úctyhodné velikosti číslo 60.
Zatímco v muzeu dnes najdete stovky zajímavých párů obuvi, u Baťů jich v době rozkvětu denně vyrobili na osmdesát tisíc. Jak to bylo možné? No, především díky propracovanému systému dílen, které zodpovídaly za vlastní chod, díky dělníkům, kteří se podíleli na zisku i ztrátě továrny, a také díky strojům, které v expozici dodnes stojí. Právě tady je skvělé se zastavit a představit si, jaké to asi bylo být zaměstnán u Bati.
Jedinečnost celého baťovského systému řízení nereprezentuje jen výroba nebo modely prodejen, které v expozici najdete. Je to především architektura celého továrního areálu a města v zahradách, které vyrostlo okolo. Smělé funkcionalistické budovy i typické cihlové domky stojí dodnes, a právě díky nim je Zlín tak jedinečný.
To je také jeden z důvodů, proč právě ve Zlíně vždy žili tvořiví a pracovití lidé, kteří se dokázali na věci dívat jinýma očima a přetvářet věci obyčejné ve věci zvláštní, tajemné a jedinečné. Mezi nimi najdete jména cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, filmařů, animátorů a výtvarníků Hermíny Týrlové, Karla Zemana nebo Elmara Klose, i architektů s odvážnými nápady Jana Kotěry, Františka Lýdie Gahury, Miroslava Lorence nebo Vladimíra Karfíka. Také o nich se tu dozvíte spousty zajímavých věcí, a budete si moct prohlédnout i legendární tatrovku, se kterou Hanzelka a Zikmund objeli svět.
Baťovská expozice dostala podtitul Dnes fantazie, zítra skutečnost, což je jedno ze slavných hesel Tomáše Bati. Po dlouhém období stagnace se fantastické projekty vrací i do Svitu, a díky podnikavým lidem je tu na co koukat. Jedinečná expozice ve 14té budově je proto skvělým místem, kde se poprvé zamilovat do Zlína a do jeho městského kouzla.