Památník Tomáše Bati: Výjimečnost prázdnoty

Jestli existuje něco, co by vám právě teď nemělo ve Zlíně uniknout, je to rozhodně Baťův památník. Dům, který měl připomínat úmrtí Tomáše Bati. Stavba strohá a zároveň křehká, která korunuje Náměstí TGM. Klenot, který září nad Zlínem. Budova, která díky citlivé mravenčí práci získala zpět svou původní podobu po více než 60 letech.

Foto: Památník Tomáše Bati, Josef Řezníček a Boys Play Nice

Strohost a prázdnota je právě to, co by vás mohlo na první pohled trochu zarazit. Zvenku budova vypadá jako velký kvádr, jehož pláštěm prosvítají obrysy věcí, které najdete uvnitř. Možná byste v památníku čekali busty a květiny, obrazy nebo panely s texty, historické artefakty a piedestaly. Uvnitř tohoto památníku ale není prakticky nic.

 

Interiéru dominuje schodiště, které nese tvar velkého písmene Z. Z jako Zlín, Z jako město, které Tomáš Baťa prakticky vytvořil. Stejně jako sám zakladatel slavné firmy, budovatel a vizionář, je i budova ryze funkční a nepotrpí si na kudrlinky a odbočky.

Památník se nad Zlínem otevřel v 1933, tedy přesně rok poté, co Tomáš Baťa tragicky zahynul v letadle v Otrokovicích. Architekt František Lýdie Gahura před sebou měl velmi složitý úkol. Jak důstojně, moderně a nadčasově vzdát hold člověku, který se neohlížel dozadu? Jak uctít památku člověka, který ze země vydupal světový podnik a moderní město, nad kterým se dodnes tají dech?

Gahura, který měl v té době za sebou nejen úspěšné realizace zahradních čtvrtí na úpatích kopců nad továrnou, ale také celý Regulační plán Velkého Zlína, pojal baťovský památník velmi střídmě. Ve 30. letech 20. století vznikla budova, která dodnes nemá obdoby. Patří k unikátům světové architektury, a musíme na ni být právem pyšní. Minimalismus celé stavby rozbíjí jedině model letadla Junkers, který se Baťovi stal osudným. Dynamiku objektu vrací zpátky na zem a připomíná nám, že nejsme v katedrále, kostele ani mauzoleu. Že jde vlastně o obyčejný život, i když ho žijí neobyčejní lidé.

Zářící krystal nad Zlínem prošel od 50. let zásadními přestavbami. Aby mohl sloužit zlínské filharmonii a Krajské galerii výtvarného umění, získal cihlový přístavek, prostor byl členěn sály a schodišti, aby dokázal těmto tělesům poskytnout co nejdůstojnější podmínky. Když pak obě instituce přesídlily do  nových prostor v novém Kongresovém centru a budovách 14| 15 Baťův institut, mohl se památník znovu nadechnout.

Byl to nádech pořádně hluboký, přestavba od první myšlenky až do otevření trvala 13 let. Architekt Petr Všetečka se postaral o to, aby byl památník co nejčistší, aby zůstaly zachovány dobové prvky a aby mohl tak jako v minulosti promlouvat k lidem silou prázdnoty a klidu. Teď si památník pomalu vydechl. Usadil se znovu tiše jako zářící krystal nad městem a připomíná nám, že i ty největší plány a sny jsou pořád jen lidské.

 Pozor, památník je přístupný jen s průvodcem. Stavte se do infocentra, které najdete v budově gymnázia vlevo od budovy památníku. A také se mrkněte na Překvapivé stavby Adama Gebriana nebo polohraný dokument Zlínský klenot.

Provozní informace: Pozor, památník je přístupný jen s průvodcem. Stavte se do infocentra, které najdete ve vedlejší budově gymnázia vlevo od památníku (na adrese nám. T. G. Masaryka 2734) cca 100 kroků na konec budovy. Zde je start prohlídek, prodej vstupenek a upomínkových předmětů, příp. toalety.

  • Památník Tomáše Bati: Výjimečnost prázdnoty
    Náměstí T. G. Masaryka 2570
    76001 Zlín
  • ŘÍJEN - DUBEN: prohlídky pouze ve středu, pátek, sobotu, neděli od 10 do 16 hod. KVĚTEN - ZÁŘÍ: úterý - neděle od 10 do 17 hod. V každou celou hodinu prohlídky kromě pauzy na oběd od 12 do 13 hod.

Info

V okolí také najdete