Gahurův prospekt ve Zlíně

Souběžně se vznikem prvních internátů a budováním náměstí Práce a školního areálu se od roku 1931 začíná formovat nové prostranství uprostřed prudce se rozvíjejícího města. Zelený pás tvoří severojižní kompoziční osu centra, je lemován dvěma řadami internátních budov a propojuje lesy nad Zlínem s městskými parky v údolí.

 
Autorem urbanistického řešení je František Lýdie Gahura, který tak realizoval jeden z funkcionalistických příkladů zónově plánovaného městského členění. Takzvaný Gahurův prospekt (dnes náměstí T. G. Masaryka) měl sloužit k odpočinku pro tisíce mladých mužůa mladých žen, zaměstnanců firmy Baťa ubytovaných na internátech. Gahura byl kromě funkcionalistického plánování obeznámen s koncepcemi zahradního města Ebenezera Howarda či s texty ruského urbanisty Nikolaje A. Miljutina (kniha Socgorod).
Gahurův prosekt: foto: Dorota Velek
Pohled na Gahurův prospekt od Obchodního domu Zlín. Foto: Dorota Velek
 
V záměru z roku 1931 navrhuje Gahura ještě přitažení lesa k Masarykovým školám. Les přecházející v upravený travnatý prostor měl být spojen s okolními kopci tak, aby zelené plochy obklopovaly celé město. Na tento plán však již nedošlo. Roku 1932 zahynul při letecké nehodě Tomáš Baťa a o rok později vznikl na vrcholu prospektu jeho památník, kterým F. L. Gahura uzavírá nově zformovaný veřejný prostor baťovského Zlína. Až na výjimky (například zahradní úprava z roku 1942) zůstal bez výraznějších výsadbových zásahů s neporušenými travnatými plochami.
 
  V roce 1949 se souběžně s přejmenováním Zlína na Gottwaldov upravuje také Gahurův prospekt. Památník Tomáše Bati byl v roce 1954 doplněn o dvě přístavby a sloužil jako filharmonie a galerie. Pod památník bylo umístěno malé podium organického tvaru, které bylo  odstraněno až v roce 2019. Souvislý pás zeleně byl narušen, památník postupně zarůstal. Z náměstí Průkopníků, jak byl prostor nazýván do roku 1939, se stalo náměstí Rudé armády.
Náš tip: Projděte se po Zlíně se Zlínským architektonickým manuálem, provede vás baťovským bydlením, Gottwaldovem i filmovými ateliéry. 
  
  Největší proměnou prošla po druhé světové válce dolní část Gahurova prospektu. Na základě vypsané soutěže zde byla v roce 1961 umístěna bronzová socha Klementa Gottwalda od sochařů Zdeňka Krybuse a Miloše Zeta. Tato téměř čtyřmetrová socha byla osazena na podstavec, který navrhli architekti J. Kadlec a František Rozhon. Z místa primárně určeného pro odpočinek se stal prostor manifestující moc nového režimu. I přes tento zásah nebyla travnatá plocha zničena, svůj vliv na to nejspíše měla odborná komise (jejím členem byl například Jaroslav Fragner), která kladla důraz na uměřenost použitých prostředků tak, aby nebyl nadměrně užíván kamenný materiál na úkor sadového okolí. Socha prvního dělnického prezidenta byla sesazena v lednu 1990, betonové podstavce lemované okrasnými keři zůstaly v prostoru i nadále.
 
   V roce 2011 byla vypsána veřejná architektonická soutěž na revitalizaci dolní části Gahurova prospektu. Jejími vítězi se stali Jitka Ressová, Hana Maršíková a Jan Pavézka ze zlínské kanceláře ellement architects.
   Na základě konceptu, který by se dal shrnout do slov „projít a nepřerušit“ se vztahují jak k lidskému, tak k urbanistickému měřítku. „Projít“ a umožnit lidem volný pohyb v prostoru, který je kultivovaný a čistý, „nepřerušit“ znamená vědomě navázat na Gahurův velkoryse plánovaný park. Tento záměr byl realizován umělým vytvořením modelace terénu do podoby travnatých kopečků s chodníky zapuštěnými pod jeho úroveň. Z větší dálky jsou nově vzniklé cesty téměř neviditelné. Pro vzdáleného pozorovatele vzniká dojem, že svah je zatravněný a celistvý. Pásy zeleně se opticky sčítají a vytváří efekt souvislého zeleného pruhu. Cesty představují spojnice mezi okolními objekty, zrychlují pohyb a zároveň poskytují místo pro setkávání a relaxaci. Chodníky jsou vyrobeny z litého betonu, na obrubníky byl pro exaktní vyznění všech detailů zvolen kompozitní materiál – sklocement, který se stal nosičem uměleckého díla. Intervence Jiřího Valocha formuluje jednoduché textové sdělení: „pokaždé úplně jiná slova“, jež je zde šestkrát zopakováno. Revitalizace dolního prostoru společně s obnovou Památníku Tomáše Bati v roce 2019 postupně navrátila místu atmosféru setkávání z 30. let. Z horní části prospektu bylo odstraněno podium, okolní prostor na svou důstojnou obnovu teprve čeká.
 
Text jsme si vypůjčili od Lucie Šmardové, která je duší skvělého Zlínského architektonického manuálu. 
 
 

 A KDE SE ve zlíně a okolí UBYTOVAT?

Ve Zlíně a jeho okolí je tolik míst k navštívení. Jeden den rozhodně nestačí! Kde se tedy ubytovat?

Ve Zlíně:

  • Hotel Tomášov - hotel s pozoruhodnou baťovskou historií, unikátní architekturou, luxusním interiérem, kvalitními službami a výhledem na Zlín. Náš tip: V létě si na venkovní terase můžete užíjt skvělou gastronomii nebo letní kino.
  • Hotel Lázně Kostelec - jen kousek od Zlína se nachází ráj odpočinku a relaxace. Náš tip: Hotel je skvělým výchozím bodem pro výlety do přírody. V létě určitě oceníte skvělé venkovní koupaliště nebo možnosti golfu.

Nebo se ubytujte kousek od Zlína v nádherných lázeňských Luhačovicích! Mezi naše nejoblíbenější ubytování patří:

Ve Slavičíně:

  • Gahurův prospekt ve Zlíně

Štítky

V okolí také najdete