Architektura Luhačovic: procházka meziválečným obdobím

Přehled

S Krajskou galerií výtvarného umění a Ladislavou Horňákovou jsme se vydali na komentovanou prohlídku architektury meziválečných Luhačovic a řekli jsme si, že by byla škoda si to všechno nechat pro sebe. Tak pojďte s námi.

Od výstavy do reality

Dříve, než se vydáte do samotných Luhačovic, doporučujeme navštívit Krajskou galerii výtvarného umění ve Zlíně, kde právě probíhá výstava NOVÁ DOBA - NOVÝ ŽIVOT: meziválečná architektura v lázních Luhačovice 1918 - 1948. Tady totiž najdete všechno: příběhy, články, modely, autentické dobové fotografie. Právě proto by měly vaše kroky směřovat nejprve sem. Tváří v tvář reálným stavbám si pak vzpomenete. A to dá naší procházce úplně nový rozměr.

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Meziválečná architektura lázeňského města

Startujeme na lázeňské kolonádě před Společenským domem. Hned na začátku je důležité si uvědomit, že pro Luhačovice byly z hlediska vzniku architektonických památek v minulém století stěžejní dvě období. První datujeme zhruba od roku 1902 do počátku první světové války, kdy se zde plně rozvíjela secese ve stylu Dušana Jurkoviče a Emila Králíka. Druhé významné období spadá do 20. a 30. let, kdy byla v Luhačovicích předními českými architekty realizována řada významných staveb. Ve válečném období vyprojektoval Oskar Pořízka lázeňskou kolonádu, pavilon Vincentky a navazující budovy Vyšetřovacího a výzkumného ústavu. Tato moderní meziválečná architektura lázeňské místo radikálně změnila. Jenom pozor, své čtyřnohé mazlíčky nechte tentokrát doma, na kolonádu kvůli astmatikům a alergikům, kteří se v lázních léčí, pejsci nesmí.

Lázeňská kolonáda

Určitě jste si všimli, že tady právě probíhá velká rekonstrukce. Ale nebojte, ani oprava haly s Vincentkou vás od léčebného pramene nijak neodřízne. Vincentka bude vyvedena před Společenským domem. Luhačovice po etapách čeká pár dalších kosmetických úprav, které budou pokračovat v nedalekém Společenském domě, kam se spolu teď podíváme.

Ten byl v roce 1935 postaven na místě bývalého kravína, aby vyřešil problém s nedostatečným společným prostorem pro lázeňské hosty. Uvnitř najdete jídelnu, společenský sál, kde se dodnes koná velký lázeňský ples, taneční kavárnu Domino, koncertní a přednáškový sál a pár volných pokojů k ubytování. Určitě se podívejte dovnitř a všimněte si původních podlah i venkovní dlažby. Tady my to máme moc rádi.

Ředitelství Lázně Luhačovice

Přesouváme se hned vedle k domu Ředitelství a Domu Bedřicha Smetany, které jsou oba dílem stejného architekta - Emila Králíka. Smetanův dům z roku 1908 Ředitelství předchází - nese secesní prvky, které se zachovaly především na chodbě v podobě reliéfů žen. Někteří členové naší prohlídky se ptají, jak dostal Dům své jméno. Bedřichu Smetanovi jej přiřkla jedna z nejvýznamnějších luhačovických žen, sopranistka Marie Calma Veselá. To Ředitelství už přechází v čistý funkcionalismus, jehož jediným zdobným prvkem je balkon. Taky tato stavba na svou rekonstrukci teprve čeká.

Dům Bedřicha Smetany

Z kolonády do Pražské čtvrti

Naše i vaše další kroky vedou po mostě přes potok směrem ke Slunečním lázním. Po cestě si všimněte zdobného, nápadného altánku. Právě stojíte před Hudebním pavilonem Dušana Jurkoviče, který dříve stával před Jurkovičovým domem a díky své výborné akustice sloužil jako koncertní prostor. Kapacitně ale brzy přestal stačit, a tak byl přestěhován.

Hudební salonek Jurkovič Luhačovice

Na konci parku přejdeme silnici. Voila, stojíme u Slunečních lázní. I tady se brzy chystá rekonstrukce. Proč? Do 80. let byste tu našli lázeňskou plovárnu, dnes se tu ale tře hygienická kontrola s památkáři. Původní pískovcové nádrže totiž nejsou vhodné ke koupání, ale jejich výměna je z historického pohledu problém. V letních měsících je bývá plovárna otevřená alespoň pro opalování s možností venkovních sprch.

Nahoře na kopci nás čeká poslední ze zastávek naší procházky. Zastavujeme u Dětské léčebny Miramonti, která ve 30. letech bývala Lesním hotelem - přestavbu do hotelové podoby provedl Josef Polívka, který se nakonec proslavil i v zámoří. Podepsal se například i pod The Butterfly Bridge v San Franciscu. Ani Miramonti nezapře meziválečný funkcionalismus, který se odráží v jednoduchosti a ve velkých prosluněných terasách. Uvnitř se bohužel dobové prvky nezachovaly. Jestli máte čas a chuť, pokračujte procházkou dál až k přehradě, nebo se ještě zastavte u nedaleké Kancnýřky a Pražskou čtvrtí projděte z kopce zase zpátky na kolonádu. Děkujeme, že jste s námi šli.

Příběhy domů a vil

Ať už se rozhodnete navštívit výstavu, Luhačovice, nebo rovnou oboje, vyhraďte si čas a nespěchejte. Tyhle domy a vily pamatují mnohé a většina z nich si dodnes zachovala původní architektonické prvky. A pokud vás příběhy domů a vil opravdu zajímají, zastavte se v Luhačovicích na Infopointu, kde si kupte naši oblíbenou brožurku s názvem Příběhy luhačovických domů a vil.

Kde jíst

Uff, napadá nás tolik možností, že si neumíme vybrat! Co se kávy týče, na naší trase najdete Kavárnu v Myslivně s jejich cappuccinem a domácími dezerty, Čokoládovnu a jejich zdobené pralinky nebo kavárnu a restauraci ve Smetanově domě. A pokud bychom vám měli doporučit jedno místo na oběd, určitě na cestě zpátky zamiřte do Augustiniánského domu. Jídlo tady je vždycky dokonalý zážitek, o jejich zahradách nemluvě.

Augustiniánský dům

Jestli jste nakonec zůstali u zlínské varianty v podobě výstavy v Krajské galerii, na dosah máte kavárnu Továrna s jedinečným interiérem, restauraci Fit Foodie s nápaditým menu, které je plné pestrých bio surovin, nebo se kousek projděte - v budově Hotelu Moskva totiž nedávno otevřela pivnice Tankovna, kde si určitě objednejte pivní degustační prkénko a pečené špekáčky. Mňam!