Kdyby se vás někdo zeptal, co víte o Napajedlích, asi by vám toho na mysl mnoho nevytanulo. Ano, je tu samozřejmě firma Fatra Napajedla, založená ještě baťovským koncernem, teče tudy Morava, je tu slavný hřebčín, a projíždí se kolem, když se chcete dostat z Otrokovic do Hradiště. Je zvláštní, že tak krásné městečko plné zajímavé architektury, s malebným náměstím a klášterem, kde se konají koncerty a akce velkého formátu, zůstává tak trochu stranou.
Když od starého zámku stoupáte po schodech ke kostelu, nemůžete se ubránit dojmu, že se čas kolem vás vrátil o kousek zpět, a že kolem prostě musí projít pan továrník s chotí a pozdravit vás pozdvižením cylindru. Buď oni nebo řádová sestra, která spěchá po schodech ke klášteru. Pojďme se s ní podívat dovnitř.
V citlivě zrekonstruovaném klášteře Milosrdných sester sv. Kříže kdysi sídlil výchovný ústav pro dívky nebo učiliště Slaviamotoru. Dlouhá léta pak byl dům opuštěný a tiše čekal na svou novou úlohu. Po dlouhé rekonstrukci se sem nastěhovala Základní umělecká škola a později také Klub kultury Napajedla, který zde spravuje Muzeum Napajedla, Knihovnu Boženy Benešové, Informační centrum a Café Klášter. Společně se jim povedlo něco výjimečného. Připravit v Napajedlích kulturní nabídku, která by mohla snadno předčit Zlín nebo Hradiště.
Hned v prvním patře muzea je barevná expozice Hřiště hraček, kterou pro Napajedla připravil Petr Nikl. Svým jedinečným stylem tu vzdal poctu designérům Libuši Niklové a Alfredu Klugovi, kteří pro Fatru navrhovali výjimečné hračky, kterou jsou dodnes ikonami. A nebyl by to syn slavné designérky, kdyby expozici neudělal hravou, živou a plnou různých hejblátek, hraček a překvapení. Ať děláte, co děláte, nedokážete se tu ubránit vzpomínce na to, jak jste jako malí řádili na žluté žirafě, která měla věčně vyfouknutý krk, nebo jak jste se tahali s ostatními dětmi o to, kdo bude dnes sedět na modrém slonovi s velkýma očima.
Nafukovací hračky, které dobře známe, by nevznikly, kdyby Baťa v roce 1935 nezaložil továrnu Fatra, která dodávala masky a ochranné oděvy. A i o té se tu něco dozvíte. Třeba to, jak se rozrůstala, jak se tu bydlelo, jak vznikaly hračky, pláště, podlahoviny a všechno ostatní. A ani tady se nemusíte bát sahat na exponáty.
Nebyla to však vždycky jen Fatra, kdo proslavil Napajedla za hranicemi země. Hned vedle je citlivě připravená expozice, která připomíná továrnu Slavia bratří Paříků. Rodina do Napajedel přišla z Poděbrad na přelomu 18. a 19. století, a poté, co ji opustil otec, který se vrátil zpět do Čech, měli se bratři co ohánět. Pilnou prací jim pod rukama vyrostla světová firma na výrobu motorů, jejíž název zářil nad vstupem do továrny široko daleko. I dnes v klášteře svítí na motory, které představují průřez historií závodu.
O patro výš ještě musíme nakouknout na Příběh města, který pomocí ilustrací architekta Šimečka, odkrývá tajemství napajedelské historie. Od lovců mamutů, kteří tu lovili zvěř, přes Římany, kteří tudy táhli na Moravu, přes středověkou tvrz na skalnatém ostrůvku uprostřed řeky až po moderní historii novorenesanční radnice na náměstí. Že jsou Napajedla výjimečným místem dokumentuje také regulační plán Františka Lýdie Gahury, který v roce 1942 naplánoval Napajedlím slavnou budoucnost.
Tohle muzeum je prostě skvělé. Opravdu. Nenajdete tu zaprášené vitríny, ani vycpané bažanty. Najdete tu spoustu inspirace, za kterou je kus dobře odvedené práce. A než půjdete domů, stavte se ještě v Café Klášter. Na kafíčko z české pražírny La Bohéme, na výborný koláč nebo na nějaký dobrý koncert do bývalé kaple.