Historie Valašského šenku sahá až někam do 18. století, kdy tu jistý Heřman Hanibal z Blúmegen postavil kamennou loveckou chatu. Fungovala jako sirnaté lázně, lovecký zámeček, hostinec i střelnice. Na dohled odtud se konaly jarmarky, místní Sokolstvo tu postavilo koupaliště. No a dnes? Dnes se sem jezdí za skvělým jídlem a velmi pokojnou atmosférou. Současná majitelka tady “bačuje” už od roku 1994. Budovu tehdy s rodinou koupila od národního podniku Restaurace a jídelny.
Co si tady rozhodně musíte dát? Určitě halušky s brynzou a špekem. Ten je tady tak lahodný, že budete chtít vědět, odkud ho berou. Dále pak střapačky se zelím a jelito s jitrnicí. Na ty se sem jezdí i ze Slovenska. Taky pečená kolena a žebra stojí za povšimnutí. No a nahoru ještě palačinku s povidly a mákem, kousek domácího štrůdlu a frgál. Kdyby vás to trochu zmohlo, můžete se tu položit na ouško v některém z pokojů nahoře pod střechou.
Jestli potřebujete trochu klidu, dobrého jídla a spoustu krásné přírody, je tohle místo to pravé. Zjistíte, že si na Valašsku nežijeme vůbec špatně, a že má něco do sebe na chvilku zapomenout na dietky a kalorie a vychutnat si skvělou valašskou kuchyni. Kde jinde než v pravém Valašském šenku.
