Ze Zlína na kole Lukov i na Marušku v Hostýnských vrších

Připravte se na pořádně dlouhou vyjížďku s množstvím nastoupaných metrů. Odměnou vám bude čas strávený v krásné přírodě a skvělý pocit, protože 60 km v terénu na „bajku“ není jen tak!

Náročnost: pro pokročilé
Vzdálenost: 60 km
Převýšení: 1500 m
Doba jízdy: 5 hod
Pozor: Terén je místy rozjetý kvůli probíhající těžbě dřeva. V těchto úsecích je vhodné dbát zvýšené opatrnosti.Na tuto vyjížďku jsem se vydala ze Zlína. Z Cigánova jsem po stezce dojela až ke zřícenině hradu Lukov, což bylo první stoupání, které mě po cestě potkalo. Kopec patří mezi ty kratší, ale výživné. Nahoře si ale každý může zastavit a spočinout, potěšit se pohledem na zříceninu lukovského hradu, jehož počátky sahají až do 13. století.

Pokračovala jsem po červené přes Vlčkovou do Držkové. Tady jsem narazila na krizové místo, kde jsem pár desítek metrů kolo raději vedla, jelikož ve sjezdu byly kořeny. Z Držkové jsem přijela na rozcestník tří cest Hutě, přičemž levá odbočka vede na Rusavu a přímo se nabízí na trénink na silničním kole, pravá odbočka již nabírá směr Troják. Tady mě potkalo stoupání po lesní cestě vysypané štěrkem. Kilometr před Trojákem jsem najela na asfaltovou cestu, která mě ikonickými místy Barum Czech Rally Zlín dovedla až na rozhlednu Maruška. Ta nabízí krásné panorama Hostýnských a Vizovických vrchů, Moravskoslezských Karpat i Javorníků a je volně přístupná veřejnosti. Pohled na rozhlehlé okolní kopce mě také navnadil na pokračování ve své cestě.Při zpátečním sjezdu od rozhledny jsem se na chvíli zastavila v Hostinci Na Trojáku. Nabízí občerstvení a personál je ochotný doplnit vodu do bidonů, což je na takové dlouhé vyjížďce velice důležité.Odpočatá jsem pokračovala již po hřebenovce Hostýnských vrchů. Tento úsek cesty se mi líbil nejvíce, protože příroda zde je tichá, netknutá a jede se zde velmi příjemně a nenáročně. Cesta je značena modře až po rozcestník U Tří kamenů. V blízkosti rozcestníku se nachází tři staré hraniční kameny z 18. století, které dříve označovaly hranice tehdejšího kelčského, bystřického a lukovského panství. Mezi těmito kameny leží i pomník dívky, která zde roku 1947 zabloudila a umrzla. V tomto místě začne modrá trasa kopírovat zelenou, nazývající se Cyrilometodějská stezka, po které chvíli pokračuje. Samotnou Cyrilometodějskou stezku tvoří 3 cesty sbíhající se na Velehradě. Jedna vede z Vranova u Brna, druhá z Radhoště a třetí ze slovenského Trenčína a spojuje dvě mystické hory – Radhošť a Svatý Hostýn. Na rozcestí Pod Skalným jsem potom odbočila doleva na neznačenou cestu, která mě svedla dolů do Rusavy. Cyklistům známou Rusavu jsem projela a přes nekonečnou Hadovnu, která bolí snad vždycky, se dostala do Lukovečku, Fryštáku a na cyklostezku na Lešné. Odtud jsem se již zadarmo vezla z mírného kopečka až do Zlína.

Na horském kole jezdím krátce, ale terén jsem zvládla. Náročnou záležitostí bych nazvala pouze ujetou vzdálenost, která při jízdě ve dvou zůstane určitě nepovšimnutá. Některé kopce trochu bolely, ale to přece není něco, co cyklistu odradí.

Šťastné cesty a nezapomínejte s námi sdílet své fotky na FB i Instagramu s hashtagem #zlinskoLuhacovicko

-------------------------------------------------------------------------------------------

Za redakční tým Zlínska a Luhačovicka

Adéla 

„Cestování pro mě společně se sportem tvoří určitou formu úniku od reality a každodenního shonu. Často se snažím spojit obě věci dohromady, objevit nová místa v okolí domova a dát si do těla při cestě za poznáním. “