Po zlínský stopách cestovatelů Zikmunda a Hanzelky

V rámci první expedice ujeli Tatrou 87 sto jedenáct tisíc kilometrů. Navštívili 44 zemí Evropy, Afriky a Latinské Ameriky. Přenocovali na Cheopsově pyramidě, natočili zrození sopky, překonali Núbijskou poušť, zdolali Kilimandžáro. A potom? Zakotvili ve Zlíně. Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka. Nebo chcete-li – cestovatelské legendy H+Z. Právě po jejich zlínských stopách se dnes společně vypravíme.

Trasa: Hanzelkova vila > Zikmundova vila > Muzeum jihovýchodní Moravy > Interhotel Zlín > salonek H+Z (Velkokavárna Gulliver) > filmové ateliéry  > Lesní hřbitov

 

 Délka: cca 8 km

Dejme si do navigace Zlín – ulici Žlebová. Jde o úzkou cestu bez možnosti parkování, takže auto nechme na parkovišti u zastávky MHD Cigánov, která je současně výstupní stanici pro ty z vás, kteří se vydáte z města hromadnou dopravou. Kdo radši kolo nebo pěšky, ten má vyhráno. Konec slepé ulice Žlebová je paradoxně začátkem našeho výletu. Zde se totiž za velkou vjezdní bránou, která bývá přes pracovní dny otevřená, nachází kdysi soukromý pozemek a na něm dvě vily nerozlučných parťáků, kteří společně objevovali svět a napsali o tom desítky knih, natočili řadu dlouhých i krátkých filmů, vydali stovky reportáži. 

Hanzelkova vila po adaptaci na dětský stacionář, zdroj: Zlínský architektonický manuál, kredit: Onomono Photography 

Hanzelka svou vilu v roce 1958 věnoval městu s podmínkou, že bude sloužit dětem. A děje se tak. Sídlí zde dětský stacionář. Když se budeme na zahradě chovat tiše, můžeme si dům koncipovaný kdysi do tvaru pyramidy zvenčí prohlédnout. Budova prošla stavebními úpravami, ale čelní pohled zůstal autentický. Do interiéru se nedostaneme, nemusí nás to však příliš mrzet. Vnitřek domu je uzpůsobený zdravotnickému provozu a z původního vzhledu a vybavení v něm, kromě několika málo parket, nezbylo vůbec nic. Užít si můžeme naopak atmosféru zahrady, která stále nese stopy někdejšího sadu. 

Sousedem z jižní strany byl Jiřímu souputník Miroslav. Jeho vila se ukrývá v zeleni, ale i tak se dá z Hanzelkova pozemku přes plot zahlédnout. Pravidla vstupu na pozemek určuje v tomto případě soukromý majitel. Dům, který je spolu se zahradou od roku 2000 kulturní památkou, vlastní zlínský podnikatel Čestmír Vančura, který ke správě objektu založil nadační fond. Ten ve vile organizuje přednášky i komentované prohlídky. Bývají však rychle vyprodané. Chcete-li objekt navštívit, sledujte stránky Nadačního fondu Zikmundova vila v dostatečném předstihu. Vstupenky jsou v prodeji pouze on-line. Ta trocha námahy za to ale stojí. Interiér domu je zachován přesně tak, jak ho po téměř 70 let obýval Miroslav Zikmund. Při prohlídce uvidíte autentický mobiliář z 50. let, předměty osobní povahy i suvenýry z expedic. 

Interiér Zikmundovy vily se za uplynulých 70 let nezměnil, zdroj: Nadační fond Zikmundova vila, kredit: Onomono Photography

Pro úplnost dodejme, že domy obou cestovatelů nesou rukopis architekta Zdeňka Plesníka a společně s jeho třetí zlínskou vilou určenou hudebnímu skladateli Zdeňku Liškovi, představují vzácnou ukázku poválečné výstavby. Mimochodem, i o Liškově vile bude ještě řeč.  

Máme-li prohlédnuto, můžeme se pomalu vydat do srdce města – do továrního areálu. Miroslav Zikmund jím byl při své první návštěvě Zlína v roce 1938 uchvácený. Nadchla ho zejména baťovská hesla rozesetá po obvodu tovární zdi. Však si je taky pečlivě opsal do deníku. Našim cílem je nicméně konkrétní budova, a to ta s číslem 14. Sídlí v ní Muzeum jihovýchodní Moravy, které pečuje o Archiv H+Z. Část sbírky přitom vystavuje ve stálé expozici. Předem upozorňujeme, že toto místo dokáže spolknout nebezpečné množství času. Expozice totiž zahrnuje také historii firmy Baťa.

Ve stálé expozici Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně je k vidění mj. Tatra 87. Vozem tohoto typu absolvovali Zikmund s Hanzelkou svoji první expedici po Africe a jižní Americe.

Po návštěvě muzea je to coby kamenem dohodil na náměstí Práce k Interhotelu Zlín. Jakou roli má budova v našem příběhu? Zikmund s Hanzelkou zde po příjezdu do Zlína, pardon – tehdy Gottwaldova (mluvíme totiž o letech 1951–1952) – bydleli. V zimě odsud jezdili na lyžích do kudlovských ateliérů, kde ve spolupráci s režisérem Jaroslavem Novotným stříhali své filmy z cest. Legenda říká, že je „běžkování do práce” nadchlo natolik, že právě to stálo za rozhodnutím zakotvit v Gottwaldově nastálo. 

Hotel Moskva dnes nese jméno Hotel Zlín.

Obdivný pohled věnujme také pod hotelem stojícímu Obchodnímu domu. Kdo chce na oběd, tohle je správná adresa. Že byste rádi i kávu? Tu si dáme stylově v salonku H+Z v pár minut chůze vzdálené Velkokavárně Gulliver. Až budeme při síle, pokračujeme dál. Ale pozor, bude to do kopce, takže nepřepálit. Využít samozřejmě můžeme i MHD (ze zastávky na náměstí Práce do zastávky Filmové ateliéry), ale my se toho nebojíme a vydáme se pěšky. Máte-li městskou obuv nebo berete kočárek, vezměte to po chodníku podél březnické cesty. Kdo je připraven na terén, půjde s námi lesní pěšinou. Tato verze je za nás top. Stromy, ticho, zen. 

Kávu si dejte ve stylovém salonku H+Z Velkokavárny Gulliver, zdroj: Velkokavárna Gulliver

Lesní cesta nás přivede k okraji zlínské části zvané Kudlov. A tady už hezky po asfaltu doleva směr filmové ateliéry – do míst, kde vznikaly ony legendární cestopisné dokumenty, nad kterými se divákům tajil dech. Zikmund a Hanzelka se do zdejšího studia něco najezdili. A filmový provoz tu funguje stále. V areálu sídlí třeba Zlín Film Festival – nejstarší a největší filmová přehlídka svého druhu na světě, střední filmová škola a samozřejmě i filmové produkce. Nás však bude nejvíce zajímat:

1) kudlovská stodola neboli původní baťovský ateliér postavený v letech 1935–1936 podle návrhu architekta Karfíka (aktuálně v něm tvoří hned dvě zlínské firmy, takže prohlídka je možná pouze z venku). 

2) budova s poetickým názvem Filmový uzel. Zde máme prostor k občerstvení ve filmové kavárně i možnost nahlédnout do stálé expozice věnované historii zlínského filmu. 

Ve zlínských filmových ateliérech se točily nejdříve reklamy pro firmu Baťa, vzdělávací a dokumentární filmy a později došlo ke specializaci na tvorbu pro děti a mládež. 

Když jsme u té historie – věděli jste, že hned dva ze tří zakládajících členů zlínských ateliérů získali filmového Oscara? (Mluvíme o Alexandru Hackenschmiedovi a Elmaru Klosovi.) A že právě Elmar Klos vlastnil Zikmundovu vilu před Miroslavem Zikmundem? Inu, svět je malý.

Jestli vás tvůrčí atmosféra nadchla a chcete se na ateliérech zdržet, doporučujeme vám stáhnout si aplikaci ZAM - Zlínský architektonický manuál a najít si v ní stezku Kudlov, Moravský Hollywood. Ta vás mimo jiné zavede ke třetí zmiňované vile, kterou architekt Plesník navrhl pro Zdeňka Lišku – autora hudby, kterou slyšíte i ve filmech Zikmunda a Hanzelky. 

Naši kudlovskou trasu jinak společně ukončíme vzpomínkou na Miroslava Zikmunda u místa jeho posledního odpočinku – na nedalekém Lesním hřbitově. Autorem náhrobku ve tvaru kompasu je sochař Otmar Oliva, Zikmundův dlouholetý kamarád. A teď už nám nezbývá než pomalu nabrat zpáteční směr. MHD jezdí i od hřbitova, takže můžeme nasednout a do města si to zkrátit.

Kam vyrazit dál? 

 

  • Po zlínský stopách cestovatelů Zikmunda a Hanzelky

V okolí také najdete