Rozhovor vedla Eva Gartnerová, ředitelka Komunikační agentury FMK UTB, kterou baví kreativní průmysly, design a umění
Podchod u autobusového nádraží ve Zlíně
Na začátek se rozehřejeme a zkusíme našim čtenářům přiblížit svět pouliční tvorby. Jak vnímáš rozdíl mezi graffiti, street artem a uměním ve veřejném prostoru a co vlastně je/byla tvoje oblast?
Graffiti vychází z písma či tagu /podpis tvůrce/, postupem času se začaly nabalovat další prvky, které asi můžeme nazývat street artem. Přijde mi zbytečné to takhle kategorizovat. Záleží na každém, jaký si zvolí přístup. Můžeš dělat šablony, lepit plakáty, malovat vlaky, ale všechny spojuje touha po dobroužství. Tvořit ve veřejném prostoru a přizpůsobit si své okolí svému názoru a vkusu, bez ohledu na souhlas společnosti = svoboda. V tom vnímám největší rozdíl mezi „oficiálním uměním“ ve veřejném prostoru. Jež vzniká organizovaně na objednávku oproti streeta artu, které se objevuje živelně tzv. odspodu.
Mé začátky sahají ke konci 90. let, prošel jsem si od klasického pouličního graffiti /tagy, rychlá stříbra/ přes vlakové šílenství po experimentální polohy abstrahování písma až k legální muralové tvorbě u které jsem skončil.
NoNeck: "Tvořit ve veřejném prostoru a přizpůsobit si své okolí svému názoru a vkusu, bez ohledu na souhlas společnosti = svoboda."
Jakou roli má podle tebe street art nebo graffiti? Co všechno může ovlivnit/ sdělit/ rozvíjet? Jak k tomu přistupují města v ČR?
Dokáže přitáhnout pozornost a upozornit na zanedbané části měst, či je revitalizovat tak, aby lidé ztratili ostych se v dané lokalitě pohybovat. Velmi zvládnutou organizaci mělo město Cheb, kde galerie GAVU organizovala každoroční street art festival (Graffiti boom), na kterém se vystřídala řada předních českých street artistů. V rámci této akce vzniklo mnoho muralů. Přijde mi to jako logické spojení: aby tyto aktivity měla na starost výtvarná instituce, která má kurátorské a organizační schopnosti podobné akce zaštítit. Spousta dalších festivalů je v rukou spolků a občanských společností, zaštítěna a dotována městy. Můžeme jmenovat např. Streetart festival Olomouc, United Colours Ostrava, Mural Cejl Brno.
Street art a graffiti – kdy je to obohacení veřejného prostoru a kdy další vizuální SMOG?
Věřím, že každý element pouliční tvorby má ve městě své místo, ať se jedná o mural či graffiti tag.
NoNeck: "Zájem o street art upadá. Zůstalo pár posledních mohykánů, kteří to myslí vážně."
Některá města, jako například Lodz v Polsku, na street artu staví i část turismu a lákají na tzv. muraly (velkoplošné malby na stěny ve veřejném prostoru) lidi z celé Evropy. Jak je to se street artem ve Zlíně, jak to vnímáš?
Bohužel, Zlín nikdy nebyl vhodným místem pro street art díky své modernistické podobě. Chybí zde zázemí staré výstvaby jako je v Polsku a dalších historických městech. Proto zde nebyla nikdy velká komunita, která by se tomu věnovala. Momentálně cítím velký útlum, kdy zájem o street art opadá. Zůstalo pár posledních mohykánů, kteří to myslí vážné. Čest jejich vášni.
NoNeck: "Zlín nikdy nebyl vhodným místem pro street art, kvůli své modernistické podobě. Chybí tu zázemí staré výstavby, jaké je v Polsku nebo větších městech."
Ve Zlíně najdeme asi nejznámější graffiti, která se pravidelně obmněňují v podchodu u nádraží, dokázal bys dát ještě další tipy na místa, kam se vydat za touto formou ve veřejném prostoru Zlína?
Nikam, většina zón umřela, díky nové vystabě či revitalizaci okolí. Jak se město proměňuje a kultivuje, ubývá míst vhodných pro street art a graffiti. Přeci to byl vždy protest proti neutěšenosti města.
Ke konci 90. let vyčlenilo město několik legálních zdí jako odpověď na masivní tvorbu ilegálního graffiti. Postupem času se plochy staly nevhodnými. Zůstalo pár posledních zón, a to Podmost, 16tka na Jižních svazích a zmíněný podchod u autobusového nádraží. Samostatnou kapitolou jsou plochy vyčleněné soukromníky, těch je po Zlíně roztroušených několik. Nejznámější je ulička za fotbalovým stadionem na Cigánově. Na veřejných plochách může tvořit kdo chce. Nepsaným pravidlem je, aby se kompletně překryla původní tvorba. Kdo si domluví soukromou plochu, tak si ji drží pro sebe a své přátele. Určitě bych ale našel pár ploch, které by si zasloužily revitalizovat.
NoNeck: "Ve Zlíně je nejznámější ulička za fotbalovým stadionem na Cigánově, patří k plochám vyčleněným pro street art soukromníky."
Pocházíš ze Zlína a rád se sem vracíš, dlouhodobě ale žiješ v zahraničí. Máš někde některé své dílo, na které jsi fakt pyšný? Setkal ses někdy se zakázkou, kdy jsi za svou tvorbu dostal i honorář?
Největší stopa byla zanechána v Indonésii, kde jsem strávil skoro 3 roky, a to konkrétně v Jogjakartě na Jávě. První rok byl ve znamení ryzí tvorby. Město má výborné podmínky pro malování na ulici, a to díky toleranci místních či chaotickému uspořádní města s množstvím nevyužitých ploch. Také má velkou a pestrou graffiti scénu.
Jednu dobu mě živily i různé malby klubů, hospod a fasád. Postupem času jsem pomalu přešel ke grafickému designu, který mě živí dodnes.
NoNeck: "Město Jogjakarta na Jávě, kde jsem žil, má výborné podmínky pro malování na ulici, a to díky toleranci místních či chaotickému uspořádní města s množstvím nevyužitých ploch."
Dočetla jsem se, že už existuje spousta nových metod a nástrojů, kdy graffiti a jejich barvy mají třeba schopnost čištění ovzduší apod. Jaké další trendy nebo novinky tě v poslední době zaujaly? A dá se streetartem opravdu ovlivňovat životní prostředí?
Ano, k horšímu. Co si budeme nalhávat, spotřeba sprejů je enormní. Většina skončí v komunálním odpadu a jelikož se jedná o znečištěný materiál, nelze ho dále recyklovat. Takže jakékoliv blbosti, že to čistí vzduch nebo jsou plněné něčím neškodným je pouhé odvádění pozornosti a marketingový balast. Proto jsem vždy preferoval klasické nátěrové hmoty a spreje používal okrajově.
NoNeck: "Jednu dobu mě živily i různé malby klubů, hospod a fasád. Postupem času jsem pomalu přešel ke grafickému designu, který mě živí dodnes."
Co bys v rámci tohoto tématu přál městu Zlín?
Aby více využívala těchto levných postupů k oživení zákoutí Zlína. Veřejnost a komunita by to jistě uvítala.
NoNeckova díla ať už ta street artová nebo ateliérová můžete stále najít na některých místech ve Zlíně i ve světě, pokud vás doma uzamknul lockdown, můžete se na jeho věci podívat na webu NoNeck.cz
-------------------------------------------------------------------------------------------
Pro Zlínsko a Luhačovicko připravila
Kulturní a kreativní průmysly mě baví a provází na každodenní bázi. Když ne v rámci volného času, tak v rámci svého působení na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Tam mám krásnou náplň práce, kde můžu supervizovat vznik nových kulturních událostí a pohybovat se mezi skvělými a inspirativními kreativci a designéry.
Nádherné staré roubenky, valašské měšťanské domy, stará radnice s muzeem, unikátní Červený dům i první secese v Česku. Co stojí za vidění ve Valašských Kloboukách?
Výstava panenek a zároveň exkurze do všech tajuplných tradic a zvyků Valašského Klobucka. Galerie v KD Klobučan, která vás rozhodně mile překvapí.
Stará koželužna přeměněná na pohádkově krásnou a šarmantní Klobuckou manufakturu. Výrobnu klobouků, nádhernou chalupu, ubytování a prostor pro setkávání. Fandíme!
Expozice +– Zlín ukazuje to nejlepší ze sbírek KGVU. Malba, sochy, design, architektura, rozšířená realita a pravidelné Galeřiště pro děti.
Multimediální zážitkové muzeum map je na první pohled sice maličké, ale umí překvapit. Uvnitř najdete nejen spoustu věcí o mapách, ale také interaktivní mapové pískoviště nebo letecký trenažér.
Vizovické trnkobraní patří k největším festivalům letní sezóny. Desítky kapel, soutěž v pojídání švestkových knedlíků i doprovodný program tradičně na konci srpna ve Vizovicích.
Ikonickou stavbou Luhačovic je Jurkovičův dům, který stojí uprostřed lázeňského náměstí. Jak to vypadá uvnitř se dozvíte v novém blogu.
Pokud chceš, aby fantazie byla zítra skutečnost. Princip Baťa. Staré je nové. Fenomén upcyclingu. Věčně mladé město. Zlín, boty a ty.
Udělejte si víkend ve Zlíně. Poznejte město s cihlovou továrnu v samém srdci, udělejte si piknik v parku nebo se projeďte páternosterem na vyhlídku. Co dělat ve Zlíně?
Pokud fandíte oranžovým barvám. Baťovské bydlení má neuvěřitelné genius loci. Přijeďte ho zažít sami. Začínáme v Infopointu!
14|15 Baťův institut, to jsou bývalé tovární haly předělané na knihovnu, galerii, muzeum, kavárnu a design shop. Právě tady byste měli začít při objevování Zlína.
Napajedelský klášter je velmi zvláštní místo. Nejen, že má pohnutou historii a zvláštní atmosféru, ale je to také místo velmi inspirativní a plné života.
Na místě vypálené pasekářské osady Ploština je nová expozice. Místo, které vás vezme za srdce. Vřele doporučujeme.
Největší filmový festival pro děti každý rok probudí Zlín. Událost, kterou prostě musíte zažít, se jmenuje Zlin Film Festival. Jak si ho užít co nejlépe?
Unikátní Muzeum dřevěného porculánu v Držkové ukazuje neuvěřitelnou sbírku lidové tvořivosti. Jednak v podobě exponátů, jednak v podobě muzea samotného. Doporučujeme!
Valašský orloj v Držkové ukazuje 12 ručně vyřezávaných obrazů pohanských bohů, kteří se střídají v malých okýnkách dřevěné zvonice. Spouští se v poledne nebo si ho můžete spustit i sami.
V Galerii Václava Chada ve Zlínském zámku vždycky narazíte na skvělou výstavu. Moderní umění zde prezentují čistě, neokázale, s důvtipem a elegancí.
Start: Provodov, Cíl: Luhačovice, Trasa: 9 km, Náročnost: těžká, do kopce, Nevhodné pro kočárky, V létě se dá jet na kole
Pokud chceš zažít secesi i recesi Vůbec první secesní stavba v Česku a další perly Huberta Gessnera. A taky Valašsko v plné kráse.
Start a cíl: Uherský Brod | 2,3 Km | 2 h | Projděte se starým židovským hřbitovem, nahlédněte do bývalého sídla židovské obce. Židovské památky Uherského Brodu vám odhalí svá tajemství.
Pokud miluješ art, miluješ Zlín. Pecky českého a slovenského výtvarného umění 19. až 21. století v baťovských kulisách. Art!
Kam ve Zlíně pro lokální módu a design? Nové designové lahůdkářství najdete na Kvítkové. Je to obchod Quitkova, který vedou holky od značek SUTU Slow Fasion a Cover by Kateřina.
Pokud chceš plavat historií. Do Zlína k Baťovi, do Gottwaldova pro socík a zase zpátky. Zlínský architektonický manuál.
Kabinet Dušana Jurkoviče, skvěle zpracované výstavy a výborné publikace. To je ve zkratce Muzeum luhačovického Zálesí v Luhačovicích. Stojí za to!
Dělat to, co je opravdu baví. To byl sen Anny a Báry z Luhačovic. Jestli se jim to povedlo? Vypadá to, že ano. AB Manufaktura dělá krásnou grafiku, design i produkci reklamních materiálů.
Pokud chceš vědět, jak vznikají filmy. Čtyři patra filmové historie. Týrlová, Zeman, Klos, Pinkava. Ale taky mladá animace a skvělé kafe.
Designový obchůdek plný lokálních značek? Máme. Najdete ho ve zlínské knihovně v budově 14 | 15 Baťův institut. Super místo pro kvalitní oblečení i dárečky ze Zlínska.
Mezi hlavní činnost kanceláře patří zajištění podpory filmovým štábům, a to v oblastech produkce, volbě lokací, výběru regionálních dodavatelů nebo při jednání s místními úřady a institucemi.
Zlínský streetartista, který o sobě prohlašuje, že už streetartistou v důchodu. Pendluje mezi Zlínem a Indonésií, jeho odkaz ve veřejném prostoru je na obou stranách zeměkoule nepřehlédnutelný.
Pokud rádi chodíte tak trochu jinou krajinou. Kříže cesty sochy krajina lidé. Čtrnáct křížů při procházce kopcovitou přírodou. Boží klid.
Existují u nás i místa, kam noha běžného návštěvníka jen tak nevkročí, kam se vlastně ani podívat nemůžete, a která přesto stojí za pozornost. Mezi nimi jsou i restaurátorské dílny a depozitář Muzea j
Expozice, kterou v roce 2022 otevřeli v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodě je dechberoucí. Skvěle připravená pro děti i pro dospělé. Náš tip na výlet do Uherského Brodu.
Krajská galerie výtvarného umění zabírá pár pater 14 budovy zlínského svitu. Jedinečný prostor, který byste neměli minout za žádnou cenu.
Funkcionalistický evangelický kostel je chrámem i galerií v jednom.
Malá garážová galerie ve Zlíně GAG Zlín je místem pro neformální umění. A pro zážitky.
Pokud nechcete být na Zlín sami. Živý Zlín je komunita lidí, která dělá skvělé věci. V zámku, v Sadu Svobody, všude možně. Přidejte se.
Luhačovice vydaly nového průvodce po architektuře se názvem Tady pramení architektura. Objevte s ním architekturu Luhačovic a udělejte si krásný výlet.
Kostel z malé vesničky u Zlína patří 10 nejlepších staveb světa. Nechtěli byste ho vidět?